Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Tradičně jsou s regionem spojovány produkty: Obuv, pneumatiky, stroje a letadla. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědecko-výzkumných pracovišť. Region je stále vnímán jako bohatá a dynamická oblast, průmyslová výroba je zde ale pod celorepublikovým průměrem (V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 7. místo mezi kraji v ČR. V roce 2012 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 322 246 Kč - podle ČSSÚ)
Zdroje
Kraj je chudý na nerostné suroviny. Využívána jsou hlavně ložiska stavebních materiálů - cihlářských hlín, štěrkopísků (tato ložiska
mají celorepublikový význam) a stavebního kamene, místní význam má těžba pískovce V omezené míře se zde nachází ropa a zemní plyn.
Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 16 % z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného a dřevozpracujícího. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR.
Zlínsko bylo střediskem obuvnického a strojírenského průmyslu. Výrobu obuvi tady v období první republiky založil průmyslník Tomáš Baťa. Baťovy závody byly v té době největšími a nejmodernějšími továrnami na výrobu obuvi v Evropě. V dnešním Zlíně výroba obuvi upadá, Zlínsko zůstává střediskem strojírenského průmyslu (výroba letadel a zbrojní průmysl) a gumárenského průmyslu (výroba pneumatik).
Zalesněná pohoří na východě kraje poskytují surovinu pro dřevozpracující průmysl. Ve Valašském Meziříčí je významná sklárna, najdeme zde i sklářskou školu. V Rožnově pod Radhoštěm jsou textilní a elektrotechnické závody. V Uherském Hradišti nalezneme potravinářské podniky.
Zemědělství
V podhůří pěstují zemědělci zejména brambory, oves, len a řepku olejku. Horské louky a pastviny jsou vhodné k pastevectví. V nížinách podél Olšavy a Moravy i na Hané jsou velmi dobré podmínky k pěstování ovoce, zeleniny, obilnin a cukrové řepy. Na Slovácku se daří vinné révě. Ta se tu pěstuje v rozlehlých vinicích.
· Zlín - obuvnictví - Baťovy závody (Svit) - výr. obuvi, kožešiny, kůží, textilu;
· Otrokovice - koželužny; Slavičín,
· Uherský Brod - obuvnictví;
· Rožnov p.Radhoštěm - punčochy –Loana
· FATRA Napajedla - výroba hraček a PVC; Barum Continental
· Otrokovice - pneumatiky; Zubří; Chropyně
· Zlín - ZPS (Závody přesného strojírenství) - výroba strojů na výr. obuvi - krach;
· Moravan Otrokovice,
· Let Kunovice (nyní již mimo provoz) - letadla;
· Zbrojovka Uherský Brod, Uh.Hradiště, Vsetín - zbraně;
· TOS Hulín
· masný průmysl - Zlín, Bratřejov, Kroměříž
· konzervárny - Hamé Babice, OTMA Uh.Hradiště
· výroba nápojů - LINEA Nivnice
· pivovary - Zlín - Minipivovar Bavor, Brumov-Bylnice - Pivovar Gerhard, Slušovice - Rodinný minipivovar Salvet, Uh.Brod - Pivovar Janáček, Restaurační pivovar Balkán
· lihovary - Rudolf Jelínek Vizovice
· TON Bystřice p.Hostýnem - výroba nábytku; Velké Karlovice - pila; Vsetín – papírny
· Vsetín - výroba obrazovek televizorů Tesla, Kroměříž
Baťa, též Baťovy závody, je název velké české obuvnické firmy, kterou založili sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťové ve Zlíně v září 1894. Firma nesla až do změny právní subjektivity v roce 1931 jména obou bratrů. V roce 1939 jsou v důsledku politické situace slovenské závody vyčleněny pod „Baťa, Slovenská účastinná spoločnosť“ se sídlem v Šimonovarech. Český koncern Baťa zasahoval v okamžiku svého znárodnění do čtyřiceti výrobních odvětví. K 1. lednu 1949 byly zlínské závody Baťa přejmenovány na Svit. Ze slovenské firmy Baťa vzniklo několik společností, výroba obuvi byla spojena se Závody 29. Augusta (ZDA) v Partizánském.
Po druhé světové válce byly Baťovy továrny v socialistických státech znárodněny bez náhrady. Pobočky v kapitalistických státech zůstaly v rodinném majetku a byly řízeny z Kanady. Současná evropská centrála firmy je ve švýcarském Lausanne. Centrála pro Českou republiku je opět ve Zlíně.
Guinessova kniha rekordů firmu Baťa označila za "Největšího prodejce a výrobce bot" všech dob, protože podle nich za svoji existenci firma prodala již přes 14 miliard párů bot.
—————